Kde rostou houby: jak si najít vlastní místo

Hned na začátek jedna věc: tenhle text není o určování hub. O tom, co je jedlé, rozhoduje někdo, kdo tomu rozumí, nebo mykologická poradna. Je o tom, jak číst les a mapu, což je mimochodem stejná dovednost, jakou trénuje Venku.app, hra s body ukrytými v terénu. Aplikace je zdarma pro Android i iPhone.

Kde rostou houby a co jim svědčí

Voda a čas po ní. Po vydatném dešti se obvykle čeká několik dní, ne pár hodin. Suchý srpen znamená, že se nevyplatí jít, ať je les jakkoli dobrý.

Vlhko, které vydrží. Údolí, severní svahy, okolí potoků a místa, kam slunce dopadá jen část dne. Na jižním svahu po dvou slunečných dnech nezůstane nic.

Stromy. Různé druhy hub jsou vázané na různé stromy, takže platí jednoduchá věc: kdo hledá určitý druh, hledá určitý les. Obecně se uvádí, že hřibovité houby vyhledávají duby, buky a smrky, křemenáče se pojí s břízami a klouzci s borovicemi a modříny. Jehličnatá monokultura stejného stáří bývá chudší než smíšený les s podrostem.

Okraje. Přechody mezi typy lesa, kraje pasek, staré cesty, mechem obrostlé pruhy podél příkopů. Tam, kde se les mění, se mění i to, co v něm roste.

Jak si z mapy vytipovat, kde rostou houby

Tohle je ta část, kterou většina lidí přeskočí, a přitom ušetří nejvíc chození.

• Zelená plocha není jen zelená plocha. Na mapách se dá rozlišit les od paseky a od otevřené plochy. Čerstvá paseka je z houbařského hlediska ztracený rok.
• Vrstevnice ukážou údolí. Čím blíž jsou u sebe, tím prudší je svah. Údolí mezi dvěma hřbety drží vlhkost podstatně déle než rovina.
• Modrá znamená vodu. Potok na mapě je slabý signál, ale okolí potoka v kombinaci se severním svahem už je důvod tam zajít.
• Vzdálenost od parkoviště. Nejjednodušší pravidlo ze všech: čím dál od nejbližšího místa, kam se dá zaparkovat, tím menší konkurence.

Číst tyhle věci z mapy se dá naučit za jedno odpoledne a hodí se to i mimo houbařskou sezonu. Postup je v článku o tom jak naučit dítě číst mapu. Co znamenají jednotlivé barvy a čáry, shrnuje tahák na mapové značky.

Co si vzít na houby

Košík nebo prodyšná taška. V igelitce se houby zapaří dřív, než dojdete k autu.

Nůž. Praktický spíš na očištění než na cokoli jiného.

Dlouhé rukávy a kalhoty. Chodí se mimo cesty, takže se počítá s kopřivami, ostružiním a hlavně s klíšťaty. Prohlídnout sebe i děti po návratu je součást výletu.

Nabitý mobil a něco k pití. Zbytek batohu se řeší stejně jako u kteréhokoli jiného výletu – kompletní seznam je v článku o tom co si sbalit na výlet s dětmi.

Jak se na houbách v lese neztratit

Houbaření má jednu vlastnost, kterou nemá žádná jiná procházka: člověk se dívá dolů a chodí bez směru. Právě proto se v lese ztrácejí i lidé, kteří ho znají.

Osvědčený postup je zapamatovat si jednu linii, ke které se dá vždycky vrátit – cestu, potok, okraj lesa, elektrické vedení. Dokud víte, že je vlevo od vás, nemůžete se ztratit doopravdy. Druhá věc je nabitý mobil, protože i obyčejná mapa s polohou vyřeší situaci, která by jinak trvala hodinu.

Kde se houby sbírat smí a kde ne

Sběr lesních plodů pro vlastní potřebu je v Česku běžně povolený, ale neplatí to všude stejně: v národních parcích, rezervacích a některých chráněných územích platí zvláštní režim a někde je sběr omezený nebo zakázaný. Než vyrazíte na nové místo, vyplatí se to ověřit.

Bez ohledu na pravidla platí dvě věci. Nehrabat mech a nerozrývat půdu, protože tím se místo ničí na roky dopředu. A nevstupovat do oplocenek s mladými stromky, i když je branka otevřená.

Na houby s dětmi

Houbaření je pro děti buď nejlepší, nebo nejnudnější činnost v lese, a rozhoduje o tom jediná věc: jestli mají vlastní úkol.

Osvědčené je dát dítěti vlastní košík a jasné zadání – sbírá všechno, co ho zaujme, a dospělý pak rozhoduje, co se nechá. Nic se neochutnává a nic se nedává do pusy, to je pravidlo, které se říká nahlas na začátku, ne až v lese.

Když houby nerostou, hodí se mít po ruce náhradní program. Fungují hry, které nepotřebují žádné vybavení, nebo body Venku.app, které v lese jsou bez ohledu na to, jestli je po dešti.

Jak si zapamatovat, kde houby rostly

Nejhorší je vrátit se domů s košíkem a za rok netrefit. Osvědčené jsou tři věci: udělat si na mapě značku hned na místě, vyfotit okolí tak, aby na snímku byl výrazný orientační bod, a zapsat si datum. Datum je důležitější, než se zdá – sezona se opakuje v podobných termínech a poznámka „třetí týden v září po dešti“ má větší cenu než samotné souřadnice.

A jestli chcete stejnou dovednost trénovat i mimo sezonu, hledání bodů Venku.app je totéž v malém: mapa, terén a předmět, který je někde schovaný. Body jsou v terénu natrvalo a dostupné čtyřiadvacet hodin denně.

Vyberte si tedy na mapě údolí se severním svahem daleko od parkoviště, stáhněte si aplikaci pro Android nebo pro iPhone a jděte se do lesa podívat – i když nic neporoste, body v nejbližší lokalitě tam budou!